|
|
DNA analýza nepatogenních klostridií izolovaných ze sýrů
Chroboková, Maria ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Polymerázová řetězová reakce (PCR) je molekulárně genetická metoda, která umožňuje replikaci nukleových kyselin in vitro. Umožňuje identifikaci mikroorganismů nebo prokazování přítomnosti specifických genů v různých matricích biologického původu. Některé nepatogenní druhy rodu Clostridium způsobují vážná poškození sýrů, proto jejich identifikace a kvantifikace je tak důležitá v sýrařství. V této práci byly testovány specifické primery pro rod Clostridium. Byla zde použita bakteriální DNA sbírkových kmenů a kmenů vyizolovaných z poškozených sýrů. Pomocí specifických primerů byly metodou PCR amplifikovány charakteristické úseky DNA pro klostridie. PCR produkty (619 bp) byly detekovány použitím elektroforézy na 1,8% agarózovém gelu. Byla potvrzena rodová specifita testovaných primerů specifických pro rod Clostridium. Pro negativní kontrolu byla použita bakteriální DNA rodu Lactobacillus.
|
|
|
Vliv chimérismu v oblasti forenzní DNA analýzy
Kalousková, Martina ; Šimková, Halina (vedoucí práce) ; Vaněk, Daniel (oponent)
Přítomnost dvou a více zygoticky odlišných linií v jediné osobě představuje stav označovaný jako chimérismus. Jednotlivé typy chimérismu mají jak pozitivní, tak i negativní důsledky na zdraví chimérického jedince. Vrozený i získaný chimérismus je v diagnostice, genetice, ale také ve forenzní DNA analýze důležitým aspektem, který je nutné zohlednit. Tento jev má vliv na interpretaci výsledků identifikace a určení příbuzenského vztahu. Pomocí forenzních analýz lze identifikovat chimérismus vyšetřovaných osob. I když se jedná spíše o raritní události, byly zaznamenány konkrétní případy nesprávné identifikace osob v důsledku chimérismu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Evoluce bříz z okruhu Betula pendula a B. pubescens: morfologické a molekulární zhodnocení
Kaněra, Lukáš ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Rod bříza (Betula) zahrnuje dřeviny, které rostou po téměř celé severní polokouli. Jsou intenzivně zkoumány již od 2. poloviny 19. století a bylo popsáno několik desítek druhů. Během času byl tento rod rozdělen do několika sekcí, které se v pojetí různých autorů měnily. Díky časté mezidruhové hybridizaci a polyploidizaci je studium jejich evoluce a diverzity složité. Pochopení problematiky také komplikuje velké množství popsaných druhů, které jsou si morfologicky podobné. Při výzkumu evoluce bříz bylo využito různých metod, od morfometriky až po studium genomu v současnosti. Cílem této práce je jejich poznatky shromáždit do uceleného celku a umožnit tak čtenáři, aby k nim získal snadný přístup. Klíčová slova: Betula, evoluce bříz, hybridizace, morfometrika, průtoková cytometrie, DNA analýza, taxonomie bříz
|
|
|
Analýza DNA v rodokmenových studiích a při určování vzdálenější genetické příbuznosti
Červená, Tereza ; Šimková, Halina (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
ČJ Práce se věnuje možnostem a problematice DNA analýzy při jejím využití v rodokmenových studiích a při určování vzdálenější genetické příbuznosti osob. Představuje přehled využitelných DNA markerů se zaměřením na propojení autozomálních a liniových markerů - mtDNA a Y-STR; charakterizuje typické vzorce předávání jednotlivých typů markerů a vysvětluje základní principy interpretace jejich analýzy. Práce se dále věnuje softwarům využívaným při statistických výpočtech a v závěrečné části jsou obsaženy kazuistiky; konkrétní příklady využití DNA analýzy pro účely rodokmenových studií a genetické příbuznosti osob. Klíčová slova DNA analýza, genealogie, rodokmenová studie, STR, SNP, DNA marker
|
|
| |
|
|
Vliv ročního období hnízdění na poměr pohlaví mláďat papoušků rodu Neophema
PAPAČ, Martin
Bakalářská práce zabývající se otázkou manipulace s poměrem pohlaví u ptáků představuje ucelený souhrn poznatků dosavadních studií věnovaných této problematice. Převratným momentem evolučního bádání bylo objevení DNA analýzy v 90. letech minulého století. DNA metoda totiž umožňovala přesně a bezchybně determinovat pohlaví. Starší práce, jež tuto metodu postrádaly a neznaly způsob, jak jinak pohlaví korektně určit, mohou být zavádějící. DNA analýza nabízí možnost stanovit poměr pohlaví v primární, sekundární a terciární fázi. Manipulace s pohlavím je velmi pravděpodobná a existuje několik hypotéz, které se ve studiích objevují. Mnoho experimentálních prací svými prezentovanými výsledky poukázalo na ultimátní příčiny a proximátní mechanismy, které jsou zodpovědné za manipulaci s pohlavím. Jejich nedostatkem však bylo malé množství dat. V literární rešerši shrnuji několik významných milníků z této problematiky. Některá z teoretických východisek byla v rámci výzkumu aplikována na vlastní soukromý chov. Cílem bakalářské práce je tedy potvrdit či vyvrátit dílčí hypotézy na příkladu chovných párů neofémy modrohlavé (Neophema splendida). Výzkum probíhal tři roky a ze zjištěných údajů lze jednoznačně potvrdit možnost ovlivňování pohlaví u tohoto druhu papoušků, a to i přes jejich značnou domestikaci. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavním faktorem, který stál za manipulací pohlaví, byla rozdílná délka dne v hnízdní sezóně a pořadí hnízdění.
|
|
|
Množení česneku kuchyňského - jarního a ozimého nepaličáku - v podmínkách in vitro
Kozák, Václav
V bakalářské práci bylo sledováno, jak ovlivňuje multiplikaci cibulek přidání růstových regulátorů PP 333, CEPA, ABA do media nebo zvýšení koncentrace sacharózy v mediu při kultivaci česneku v podmínkách in vitro. Základní medium pro kultury ze segmentů se skládalo z MS media s 0,5 mg/l 2iP, 0,2 mg/l NAA, 7 g/l agaru a 30 g/l sacharózy a pro kultury z meristémů bylo k MS mediu přidáno 0,5 mg/l GA3 a iP bylo nahrazeno stejnou koncentrací BAP. Experiment byl prováděn na 2 neregistrovaných genotypech česneku s pracovním názvem Emilia a 'Japo'. Sledována byla i produkce CO2 a etylenu kultivovanými rostlinami a její zpětný vliv na multiplikaci cibulek. Explantáty založené ze segmentů vnitřní části stroužku po ošetření ribavirinem byly testovány na přítomnost viru OYDV a byla provedena DNA analýza za účelem ověření genetické stability in vitro kultivovaných rostlin. V práci byly zjištěny statisticky významné rozdíly v produkci cibulek u jednotlivých genotypů česneku na testovaných mediích.
|
|
|
DNA analýza nepatogenních klostridií izolovaných ze sýrů
Chroboková, Maria ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Polymerázová řetězová reakce (PCR) je molekulárně genetická metoda, která umožňuje replikaci nukleových kyselin in vitro. Umožňuje identifikaci mikroorganismů nebo prokazování přítomnosti specifických genů v různých matricích biologického původu. Některé nepatogenní druhy rodu Clostridium způsobují vážná poškození sýrů, proto jejich identifikace a kvantifikace je tak důležitá v sýrařství. V této práci byly testovány specifické primery pro rod Clostridium. Byla zde použita bakteriální DNA sbírkových kmenů a kmenů vyizolovaných z poškozených sýrů. Pomocí specifických primerů byly metodou PCR amplifikovány charakteristické úseky DNA pro klostridie. PCR produkty (619 bp) byly detekovány použitím elektroforézy na 1,8% agarózovém gelu. Byla potvrzena rodová specifita testovaných primerů specifických pro rod Clostridium. Pro negativní kontrolu byla použita bakteriální DNA rodu Lactobacillus.
|
host ::
RSS.